Obec Střížovice
ObecStřížovice

Historie

Ze starých kronik

První písemná zmínka o existenci osady, ležící asi 9 km severozápadně od Blovic, pochází z roku 1379. Byla příslušenstvím hradu Vlčtejna, v té době patřícího pánům z Rožmberka. Již tehdy byla zřejmě rozdělena na více majetkových dílů, v roce 1562 se uvádí při nebílovském statku. Větší díl Střížovic náležel ovšem majitelům Dolní Lukavice. Ves tak byla trvale rozdělena na dvě čísti. Součástí nebílovského, respektive šťáhlavského a lukavického panství zůstaly Střížovice až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848. 

Na katastrálním území obce se do dnešních časů dochovalo několik historických památek. Sama vesnice má zajímavý půdorys, odrážející někdejší majetkové rozdělení, s velkou obdélnou návsí a navazující nástavbou při široké ulicové návsi k jihu, Zde také stojí nejlépe dochované, štítově orientované usedlosti z období klasicismu. Starší návesní kaple byla v minulosti zbořena, zachovánzůstal jen litinový klasicistní kříž na vysokém toskánském sloupku (1. pol. 19. století). Další dva kříže na pilířích z 19. století nalezneme na okrajích vesnice směrem na Netunice a Chouzovy.

Zdroj: Miroslav J. V. Pavlů - heraldik (úryvek)

Obec Střížovice leží 20 km na jih od Plzně, 9 km na severozápad od Blovic a 12 km od Přeštic. Nadmořská výška obce je 474 m. Obec jest osadou farnosti Prusin. Místní jméno Střížovice se vyskytuje v Čechách sedmkrát. Jak se vědecky vysvětluje, povstalo ze slova střežiti, stříci, t.j. stráž konati. V roce 1650 jest v archivu českém psána jako obec Stržiziovcze. Svoje jméno dostala od toho, že byla hlavním sídlem stráže nad dozorem cesty, po které se všechno zboží z Rakouska přes Budějovice, Blovice a Nezvěstice do Staré Plzně vozilo a proti loupeživým nájezdům střežilo.

Také blízkost hradu Vlčtejna, kde původní obyvatelé měli povinnost ohlašovati vpád nepřítele a zapalovati ohně na návrších, svědčí o úkolech naší obce. Ve dne kouř a v noci zář byly nejrychlejším poslem i zprávou knížeti. Lze tedy soudit, že Střížovice svým vznikem v době tvrzí a hradů tuto vlastnost měly. Jestliže můžeme založení obce datovati kolem roku 1200, hrad Vlčtejn byl založen mnohem dříve, neboť byl prvotním již v dobách starého rodu Drslaviců, který byl rozšířen v celém pohraničí Šumavy a Drslavici asi také hrad založili. Z nich připomíná se již v roce 1192 vladyka Těma a jeho potomci Oden a Drslav, kteří patrně hrad založili. Dále se připomíná rok 1284 s předním zemským pánem Holeněm z Vildštejna. Vladykové měli ve znaku roku 1362 břevno v půli. Rod Pytlíků, který celá staletí hospodařil na čp 18, vymřel roku 1756 a mladá selka vdova se provdala za Matěje Kosnara z Netunic od dnešních Brožů. Rod Kosnarů již na místě staré zemanské tvrze také není a udržuje se v čp. 20. Naše obec byla osadou založenou hromadně a byla soustředěna kolem návsi. Studní za stara nebylo. Na vsi stávala jedině kašna, do které tekla voda z Hatnic, kam chodili pro vodu z celé obce. Kašna stávala v místech nynějšího dolejšího rybníka. V roce 1931 při čištění rybníka přišli dělníci na základy této kašny. Katastr naší obce i celé okolí bylo osídleno již 3 000 let př. n. l. By1 to lid doby bronzové, po kterém nám zůstala četná pohřebiště s velkým počtem mohyl v našem okolí. Ještě dnes v lese Sukoříně, Kamensku u Blovic, u Nebílov, u Prusín, Oseka v Knihách a v různých místech našeho okolí nám mohyly či popelnice připomínají toto osídlení.

Původně byla naše obec založena klášterem nepomuckým, zal. r. 1153. Ze starých zápisů je nám známo, že jeden Přemyslovec daroval tomuto klášteru pustý pruh země od nynějších Zdemyslic až za Plánici a mniši uváděli na pustá místa německé osadníky a zakládali vesnice.
Naše obec byla majetkem kláštera až do r. 1420. Obyvatelé naší obce odváděli mnichům, většinou z Němec přistěhovalým, desátky ze své úrody. Roboty ještě tenkrát nebylo. Opat Arnold dal obec Střížovice věrnému stoupenci katolické strany vladykovi Vilému Netunickému z Netunic. Několik roků poté 25.4. (1526) přepadli klášter husité a upálili v něm 100 mnichů.
Dle pověstí stávala v naší obci tvrz zemanská na místě kde stojí dnešní statek čp. 18 (Pytlíkojc), čemuž svědčí zbytky valů a sklepení na zahradě. Jak se jmenoval zakladatel tvrze, není známo. Tato zemanská tvrz zanikla kolem roku 1450 a její poslední majitel se jmenoval Jindřich Heřman. U čp. 18 bývalo, jak známo, jednou tolik půdy co u ostatních sedláků a patřila k němu také louka a rybník na Hadovce, jistě to zbytek po majitelích tvrze. Po posledním majiteli tvrze jsou vedeni na čp. 18 jako majitelé Pytlíkové, kteří jsou v archivu zemském po dvě století vedeni jako rychtáři naší obce.

Čerpáno z kroniky

Mobilní aplikace

mobilní aplikaceInformace z našeho webu na chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kulturní kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Záchranný kruh

Informace COVID-19